Nechci dělat hysterku, ale s tím Zemanem to opravdu není OK

Uznávám, že národ rozhodl o prezidentovi ve volbách a musí se to respektovat. Nemám rád brek, který Karlovi příznivci spustili, i když jsem knížete taky volil.

Zemanovy fauly se mi zdají ale opravdu neúnosné:

  1. Dárci, kteří se zobrazí na jeho účtu až po proběhlé volbě.
  2. Mluvení o odvolávání demokraticky zvolené vlády a premiéra pomocí ohnutí výkladu ústavy.
  3. Kampaň postavená na pomluvách a nadávkách, kterou hezky shrnuje inzerát v Blesku otištěný v den voleb.

On to bere tak, že ve volbách se musí hrát všemi prostředky, které neskončí pravomocným odsouzením, což možná platilo před těmi 10 lety, když byl Zeman u vlády. Teď to bohužel taky jednou vyšlo a vrací to veřejný prostor o těch 10 let zpátky.

Ale je třeba říct: Tohle vůbec není v pořádku. Zeman by měl být za tyto věci před soudem.

Po volbách taky nemám rád všechny ty řeči o emigraci. Myslím, že je třeba přijmout i to zlé, s čím v tomhle státě žijeme. Mnohokrát v minulosti to bylo o dost horší. Ale tohle porušování základních pravidel slušnosti a ohýbání ústavy mě fakt děsí. Emigrace je zatím blbost, ale je třeba dobrý nápad mít vázaný majetek jen v ČR? Možná bych se měl zamyslet, protože tohle může být jen odpolední čaj ve srovnání s tím, co nejspíš přijde po volbách 2014.

Posted

Úspory a korupce - zase tak špatné to není. Souhlasíte?

Ačkoliv jsem byl na začátku pro škrty a volil v roce 2010 pravici, aktuální vývoj na poli státních financí se mi líbí čím dál tím méně.

Je v pořádku, že se vláda snaží snižovat zadlužení českého státu, ale není v pořádku, jakým to dělá způsobem. Škrtat pořád dokola 10 % (nebo podobné číslo) přes všechny oblasti rozpočtu, pro to už se po dvou letech u moci těžko hledá pochopení. Problémy jsou dva:

  1. Veřejné peníze se dávají do věcí, které jsou buď zbytečné, nebo aspoň postradatelné v době krize.
  2. Stát toho příliš mnoho nakupuje zbytečně draho - v důsledku korupce nebo jen prosté neschopnosti.

Cost-cutting není schopnost odečíst 10 % od tisíce položek, je to umění vybrat podstradatelné položky - tj. ty, které neohrozí základní fungování státu dnes ani zásadně v budoucnu. Třeba reklamní kampaň na značku Klasa, nový tichý povrch magistrály v Praze... Jsem absolutně přesvědčený, že schopný cost-cutter by s malým týmem lidí dokázal dostat státní rozpočet na nulu, bez toho aby se sáhlo lidem na platy a důchody. Nešlo by to ze dne na den, ale dva roky jsou už dostatečně dlouhá doba.

Jako velmi nebezpečná myšlenka mi v této souvislosti připadá to, že každé ministerstvo musí přinést stejnou procentuální úsporu. Je přece jasné, že na některém ministerstvu se toho dá postrádat víc, na některém míň.

Korupce je určitě jeden z nejvážnějších problémů našeho státu. Hodně lidí si myslí, že se to zlepší, když:

  1. se vymění politici ve vládě, na magistrátu, na kraji
  2. se vymění vládní strana za tu oranžovou
  3. si zvolíme nové lidi z nových stran

Na základě zkušeností, které jsme získali v minulých letech, bychom si měli uvědomit, že ani jedno z těchto řešení nebude fungovat. Zločinecké struktury jsou prorostlé do ODS i ČSSD a budou chtít prorůst do jakékoliv jiné strany, která získá zásadnější vliv. Hlavní přičiny problému korupce jsou totiž podle mě tři:

  1. Slabá morální vyspělost naší společnosti v důsledku dob minulých - mnoho lidí nemá moc výčitek, když okrádá ty nad sebou nebo stát (dlouho to bylo správné).
  2. Kromě voleb velmi slabá účast lidí ve veřejném životě - v protestech, v občanských sdruženích, v politických stranách.
  3. Systém, který korupci umožňuje - absence některých zákonů (o státní službě, anonymní akcie, veřejné zakázky online...) i znehybnění policie, státního zastupitelství a soudů. Demokratické zřízení se dokáže proti korupci velmi účinně bránit samo o sobě, ale nesmí být politiky potíráno tak jako u nás (teď už je to ale lepší než v době kolem opoziční smlouvy).

S prvním bodem nic moc neuděláme, to chce čas a přenášení zkušeností z demokraticky vyspělejších států - hlavně tím, že tam čím dál tím víc Čechů na kratší nebo delší dobu žije.

S body 2 a 3 ale musíme všichni začít dělat něco víc, než jen chodit k volbám a nadávat u zpráv. Myslíme si, že si vybereme politiky a ti se budou vzorně čtyři roky o všechno starat, což je správný postup jinde v životě, ale v tom veřejném to nějak nefunguje. Ani sám nevím úplně, jak na to, ale napadá mě aspoň tohle:

  • Dávat podporu politikům, kteří uznávají demokratické instituce a aktivně v tom něco dělají. Vypadají teď tak třeba ministři Pospíšil, Kubice nebo nový nejvyšší státní zástupce.
  • Nevolit opakovaně mafiánské strany a nevěřit novým stranám s jednoduchým řešením.
  • Vstoupit sám do politické strany nebo občanského sdružení a podílet se aspoň na lokální politice.
  • Protestovat na veřejnosti, v peticích, když si lidé nahoře dělají, co chtějí - vyjít do ulic po francouzsku.

Cítím, že se v těch bodech 2 a 3 už teď mnohé děje. Myslím, že máme šanci, ale musíme vytrvat, protože jinak se nic nezmění - další volby nebudou řešením.

A ještě něco - napadá vás nějaké doplnění do toho posledního seznamu?

Posted

Od Dalajlámy

Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE

Když se Dalajlámy zeptali, co jej nejvíce překvapuje na lidstvu, odpověděl:

Člověk. Neboť obětuje své zdraví, aby vydělal peníze.
Pak obětuje peníze, aby získal zpět své zdraví.
A dále, že je tak úzkostlivý ohledně budoucnosti,
že si neužívá
přítomnost;
následkem čehož nežije v přítomnosti, ani v budoucnosti;
žije, jako by neměl nikdy umřít a pak umírá, aniž kdy skutečně žil.

Posted

Dojmy z Londýna

Londýn je parádní město. Co mi zůstalo v paměti i pár dní od návratu (a nevyšumělo zpátky v pracovním procesu):

  • Kosmopolitnost. Velmi rychle si člověk zvykne, že potkává černochy, muslimy, Indy, asiaty... Nechávají si stále kus své odlišnosti, ale přitom jsou to zcela normální obyvatelé velkoměsta, mluví anglicky k nerozeznání od ostatních a i se tak chovají. Tahle pestrost je inspirativní a vede určitě k větší toleranci. Bělost Prahy je najednou dost nudná. A ta výborná cizokrajná kuchyně!
  • Lidé jsou v Londýně příjemní, chovají se slušně, usmívají se a snaží se pomoct. Nechci řešit, jak moc povrchní/skutečné to je nebo není, ale je příjemné v takovém prostředí existovat, člověk se cítí líp.
  • Město je pro lidi. Části města mimo hlavní centrum mají své obchody, hospody, kavárny (dokonce nadnárodní), fast foody. Kolem všech ulic jsou použitelné chodníky, takže můžete všude dojít pěšky (pokud vás ta vzdálenost bude bavit). Nenarazili jsme v centru na jedinou ulici, která by připomínala dálniční tahy, po kterých se jezdí Prahou. Spousta parků, a to i v centru - dobře udržované, rozlehlé a s lavičkami na každém rohu. Londýňané si rádi užívají toho luxusu, že mohou po centru města jít z místa na místo skrz park. Praze toto vše žalostně moc chybí.
  • Obyvatelé Londýna mi přijdou zvláštním způsobem obrnění proti špatnému počasí. Zatímco středoevropané se krčí v bundě ve větru, oni je rozepínají, odkládají a vůbec jim to nevadí. Je to asi stepilá povaha, kterou si člověk musí v Londýně vybudovat, jinak by se z toho počasí zbláznil :-)
  • Líbí se mi, jak Londýňané žijí "naplno". Když kancelář, tak pořádný oblek/kostýmek (v pondělí jsem se cítil ve městě v džínách vyloženě v menšině). Když pátek a zábava, tak klidně minisukně v 10 stupních Celsia, puby plné stojících lidí... Nikdo se nebojí vzít si na sebe extravagantní šílenosti, ve kterých se po vás v Praze ohlíží celý vagón metra :-) Žijeme jen jednou, a počasí je třeba čelit i barevným oblečením!
  • Vzhledem k mému oboru jsem doslova hltal neuvěřitelně vyspělou, vtipnou a zároveň laskavou marketingovou komunikaci. Rozhodovatelé tam mají koule (v takhle konkurenčním prostředí už to možná ani jinak nejde), realizátoři nadhled a kreativitu.
  • Mám rád, když se ctí spíše duch zákona/pravidla, jde se po jeho smyslu a byrokraticky se nevyžaduje exaktnost. Je to takový rozdíl mezi Němci a Angličany. A já jsem jednoznačně na té anglické straně, která upřednostňuje smysl nařízení a spoléhá se na to, že si lidé vyjdou vstříc. Tento přístup se v životě Londýna zračí poměrně dost, a pokud vám zrovna nezavřou metro kvůli víkendové údržbě, tak se v tom žije uvolněněji.
  • Zakořeněná demokracie a zdravá hrdost na vlastní historii (třeba na Churchilla) - tady asi není třeba nic dodávat. Je fajn, když národ nemá z minulosti jen kupu mindráků a špatných návyků (to není kritika, to je fakt, a mě nevyjímaje).
  • Žádné víkendy na chatě. V Londýně je o víkendu stejně živo jako ve všední den. Kdo je zvyklý jako my, že o víkendu se z města stane taková klidná vesnička, tak tady bude koukat.

No, škoda jen toho jejich počasí - to je totiž věc, kterou bych opravdu neskousnul. Bůh žehnej Praze za příjemné klima. A pak ježdění vlevo, kdo to proboha vymyslel? :-) Tolika autobusy špatným směrem jsem v životě nejel.

Závěrem jsem ještě chtěl poděkovat Petru Koubskému za skvělého neformálního průvodce po Londýně, kterým jsme se až na pár výjimek řídili.

Posted

4 roky temna

Ve volbách nejspíš vyhraje levice a následující 4 roky budou ve znamení paběrkování a změn k horšímu - žádné reformy, žádné řešení korupce, populismus, nechutné dohady mezi stranami. A ještě se ve veřejném prostoru budeme dívat na všechny ty chrochtající papaláše v čele s Paroubkem.

Ach jo. Obávám se, že je to nevyhnutelná součást hrbolaté cesty naší sedlácké společnosti k opravdové, zdravé demokracii. Jen doufám, že nás ty hrboly neshodí ze sedla. Ani nevím, co by byl recept proti, ODS potřebuje dostat přes čumák a lidé nebudou masově volit malé strany.

Posted