Úspory a korupce - zase tak špatné to není. Souhlasíte?
Ačkoliv jsem byl na začátku pro škrty a volil v roce 2010 pravici, aktuální vývoj na poli státních financí se mi líbí čím dál tím méně.
Je v pořádku, že se vláda snaží snižovat zadlužení českého státu, ale není v pořádku, jakým to dělá způsobem. Škrtat pořád dokola 10 % (nebo podobné číslo) přes všechny oblasti rozpočtu, pro to už se po dvou letech u moci těžko hledá pochopení. Problémy jsou dva:
- Veřejné peníze se dávají do věcí, které jsou buď zbytečné, nebo aspoň postradatelné v době krize.
- Stát toho příliš mnoho nakupuje zbytečně draho - v důsledku korupce nebo jen prosté neschopnosti.
Cost-cutting není schopnost odečíst 10 % od tisíce položek, je to umění vybrat podstradatelné položky - tj. ty, které neohrozí základní fungování státu dnes ani zásadně v budoucnu. Třeba reklamní kampaň na značku Klasa, nový tichý povrch magistrály v Praze... Jsem absolutně přesvědčený, že schopný cost-cutter by s malým týmem lidí dokázal dostat státní rozpočet na nulu, bez toho aby se sáhlo lidem na platy a důchody. Nešlo by to ze dne na den, ale dva roky jsou už dostatečně dlouhá doba.
Jako velmi nebezpečná myšlenka mi v této souvislosti připadá to, že každé ministerstvo musí přinést stejnou procentuální úsporu. Je přece jasné, že na některém ministerstvu se toho dá postrádat víc, na některém míň.
Korupce je určitě jeden z nejvážnějších problémů našeho státu. Hodně lidí si myslí, že se to zlepší, když:
- se vymění politici ve vládě, na magistrátu, na kraji
- se vymění vládní strana za tu oranžovou
- si zvolíme nové lidi z nových stran
Na základě zkušeností, které jsme získali v minulých letech, bychom si měli uvědomit, že ani jedno z těchto řešení nebude fungovat. Zločinecké struktury jsou prorostlé do ODS i ČSSD a budou chtít prorůst do jakékoliv jiné strany, která získá zásadnější vliv. Hlavní přičiny problému korupce jsou totiž podle mě tři:
- Slabá morální vyspělost naší společnosti v důsledku dob minulých - mnoho lidí nemá moc výčitek, když okrádá ty nad sebou nebo stát (dlouho to bylo správné).
- Kromě voleb velmi slabá účast lidí ve veřejném životě - v protestech, v občanských sdruženích, v politických stranách.
- Systém, který korupci umožňuje - absence některých zákonů (o státní službě, anonymní akcie, veřejné zakázky online...) i znehybnění policie, státního zastupitelství a soudů. Demokratické zřízení se dokáže proti korupci velmi účinně bránit samo o sobě, ale nesmí být politiky potíráno tak jako u nás (teď už je to ale lepší než v době kolem opoziční smlouvy).
S prvním bodem nic moc neuděláme, to chce čas a přenášení zkušeností z demokraticky vyspělejších států - hlavně tím, že tam čím dál tím víc Čechů na kratší nebo delší dobu žije.
S body 2 a 3 ale musíme všichni začít dělat něco víc, než jen chodit k volbám a nadávat u zpráv. Myslíme si, že si vybereme politiky a ti se budou vzorně čtyři roky o všechno starat, což je správný postup jinde v životě, ale v tom veřejném to nějak nefunguje. Ani sám nevím úplně, jak na to, ale napadá mě aspoň tohle:
- Dávat podporu politikům, kteří uznávají demokratické instituce a aktivně v tom něco dělají. Vypadají teď tak třeba ministři Pospíšil, Kubice nebo nový nejvyšší státní zástupce.
- Nevolit opakovaně mafiánské strany a nevěřit novým stranám s jednoduchým řešením.
- Vstoupit sám do politické strany nebo občanského sdružení a podílet se aspoň na lokální politice.
- Protestovat na veřejnosti, v peticích, když si lidé nahoře dělají, co chtějí - vyjít do ulic po francouzsku.
Cítím, že se v těch bodech 2 a 3 už teď mnohé děje. Myslím, že máme šanci, ale musíme vytrvat, protože jinak se nic nezmění - další volby nebudou řešením.
A ještě něco - napadá vás nějaké doplnění do toho posledního seznamu?